Dobrý den,
jsem ráda, že stejně tak jako za mého dětství i nyní využívají děti, mladí i starší lidé k odpočinku Folimanku dnes a denně s radostí. Park je relativně slušně udržovaný, svah pod Nuselským mostem by sice zasloužil zpevnění a případné další úpravy (možná k tomu určenou zelení, která by zlepšila teplotní a vlhkostní bilanci místa, nebo jinak). Je tu ale jeden velký problém – Folimanka NENÍ to, čemu se dnes říká VOLNOČASOVÝ areál. Folimanka je PARK. Park jako celek NENÍ výhradně místem divokého sportovního vyžití, je místem pro všechny návštěvníky (dokonce včetně místních živočišných druhů, které na zvýšený hluk i aktivitu v místě reagují negativně) a jeho tempo i provoz proto také musí ODPOVÍDAT NÁROKŮM VŠECH NÁVŠTĚVNÍKŮ. Nejen té části z nich, která v parku sportuje, a dokonce nikoli POUZE těm, kteří do parku chodí s dětmi. Přesto i těmto jmenovaným skupinám lze pochopiotelně část parku vyhradit, ale nikoli na úkor celého parku, tak aby se vyčleněné místo nestalo dominantním prvkem, které záporně ovlivňuje celý park a dokonce i jeho okolí. Jaké jsou moje hlavní námitky proti areálu v navrhované podobě?
1/ Je navrhovaný záměr skutečně přínosem?
Sport a pohyb je již do parku integrován, Folimanka je snad jediný park v Praze, kde existuje dokonce celé hřiště, jeho poloha ve svahu je navíc výborným předpokladem pro běžce. Dětské hřiště v parku je. Další dětské hřiště by park i jeho návštěvníci pravděpodobně přivítali. Spousta návštěvníků parku sem ale chodí odpočívat – venčit psy, jen tak posedět s knížkou nebo po práci před vařením večeře atd.… Folimanka je především park. Jako takový musí na prvním místě plnit svou ODPOČINKOVOU funkci. Volnočasový areál je místem obrovského soustředění aktivních lidí, které je v principu s parkem v rozporu. Pokud je zřízen jako součást parku, jeho velikost, další parametry i oddělení od parku musí být citlivě definovány s ohledem na potřeby samotného parku (tedy zeleně) a všech návštěvníků. Navrhovaná podoba areálu přiláká pod Nuselský most další zástupy obyvatel z jiných míst a vzdálených čtvrtí, kapacita Folimanky je přitom v odpoledních a večerních hodinách již nyní na hraně.
2/ Světelné znečištění zabíjí zeleň
Podle návrhu je areál vybaven osvětlením, které je vůči potřebám zeleně v parku nepřátelské – stromy jsou živé bytosti s cirkadiánním rytmem. Plánované užívání areálu po setmění v navrhované podobě útočí na samotné jádro existence Folimanky. Když je totiž narušen cirkadiánní rytmus rostlin, nevyvíjejí se dobře, jsou zranitelné a napadá je větší množství mykóz a virových škůdců, umírají mnohem dříve. S tím je i na Praze 2 již mnoho zkušeností. Likvidace postižených a výsadba nových stromů představuje pro každý měststký úřad vždy značné ekonomické výdaje, stejně tak jako samotná údržba – strom s oslabenou imunitou, který je vystaven v noci světlu a nemůže se regenerovat, potřebuje i hnojivo a další údržbu, bez které by se v optimální situaci obešel. Velkým problémem pražských parků je, že na rozdíl od zvyklostí v některých západních zemích zde nejsou parky po dvaadvacáté hodině uzamykány, (nejen) proto jsou zde už dnes stromy a keře vystavovány agresivnímu nočnímu osvětlení. To lze řešit čidly na fotobuňku. Ač je takto ošetřeno doposud jen velice málo zelených a dalších ploch v ČR, je to zcela jistě jedna z nezbytných cest budoucnosti. Volnočasový areál ale soudě dle představy plánovaného využití znamená velkou světelnou zátěž v době, kdy už se zeleň podle svého cirkadiánního rytmu ukládá ke spánku. Tím se opět sníží životnost zdejší zeleně. Je dobré si uvědomit, že je to právě zeleň, která dělá park parkem, a je to právě zeleň, kvůli které sem návštěvníci docházejí. Pouze děti dávají přednost prolézačkám, všichni ostatní sem chodí odpočívat, běhat, meditovat, povídat si, venčit psy a jinak využívat park pouze proto, že je to místo plné zeleně a stromů, které dobře působí na lidské smysly, mozek, plíce ad. Vše uvedené bylo už samozřejmě prokázáno v mnoha studiích. Wellbeing zeleně by tedy měl být pro radnici naprostou prioritou. Zároveň jsou právě díky své zeleni parky nezastupitelným městským prvkem. S neustále se rozrůstající developerskou zástavbou, která ničí poslední zelené proluky, zůstávají parky tím posledním, co ochlazuje město. Kvůli stavbě nových betonových budov s obrovskými energetickými nároky se Praha každým rokem významně otepluje. Teplotní rozdíl města proti zbytku České republiky je už dnes kolem 5 °C, dalším rozdílem je nedostatečná míra vlhkosti ve městech (tzv. „městský suchý ostrov“). K obojímu přispívají i asfaltové plochy, ale zejména beton a stavby. Zachovejte prosím hlavní funkci parku ve městě v 21. století a pokud budete na Folimance provádět další změny, přistupujte k nim právě s tímto ohledem!
3/ Nezájem o názor místních
Nepodnikli jste žádné kroky k tomu, abyste zjistili, jaké jsou preference místních obyvatel, zcela jste je se svými plány obešli. Nerozeslali jste oběžníky rezidentům, nezeptali jste se, co na Folimance opravdu chtějí a co v parku využívají. Takto se o veřejných plochách rozhodovalo za dob totality. I na malých vsích nebo na pražských periferiích je pravidlem, že při plánování nového využití společně využívaných ploch je názor místních důležitý a je k němu přihlíženo. Záměry místních obyvatel je levnější a praktičtější zjistit před vypsáním tendru na podobu revitalizovaného místa.
4/ Podoba areálu je nevhodná a ruší
Rozloha areálu je příliš masivní. Výrazné barvy jako žlutý asfalt jsou snad jen vtipem. Do parku, jehož ústředním benefitem je přirozenost přírody, která působí prokazatelně pozitivně na mozek člověka, agresivní barvy nepatří – pro prevenci takových školáckých chyb stačí přece nahlédnout do základních psychologických příruček… Pokud chceme barvami vyjít vstříc dětem, má být místo dobře odděleno, aby se nestalo v parku dominantní. Toho lze dosáhnout velice jednoduše – osobně bych navrhovala celý areál oddělit pásy křovišek, jejichž malá část by se mohla proměnit v bludiště, čímž by opět vznikla hravá (a velmi oblíbená) kulisa pro děti. Jasné barvy oblíbené dětmi musí být začleněny tak, aby nenarušovaly přírodní estetiku celého místa. Disneyland, jaký vidíme na vizualizaci, přece může vyrůst na mnoha jiných místech, proč něčím takovým ničit již dlouhodobě funkční a unikátní park? Žlutá také nepatří na vyobrazené zábradlí a další prvky. Je vidět, že oslovené architektonické studio není schopno pochopit a ctít podstatu místa, pro které prvky plánuje.
5/ Obsolentní materiály
Beton jako materiál je pro město v 21. století už trvale nevhodný. Kde to lze, měl by být nahrazován modernějšími materiály, které odpovídají současným environmentálním nárokům. Nikde jinde než v parku není jeho náhrada jednodušší. Dřevěné a kovové plochy mohou být kombinovány s plochami z kamenů a živých rostlin, stavby mohou být zbudovány z klasických cihel s hliněnými omítkami. Možností je více, ale existuje jich hned několik, které přírodní podstatu parku vystihují lépe, a přitom nepřispívají k negativní teplotní bilanci okolí. Právě kvůli ní není tato námitka pouze otázkou estetiky – takto tedy nemůže být řešeno poouze obložení stavy, jako je v návrhu uvedeno. Co v parku dělá umělá tráva, nad tím lze už jen nevěřícně kroutit hlavou…
Nedělejme prosím z parku levnou diskotéku, cirkusový stan nebo fitness studio. Tím park není!
Děkuji za pochopení a ZA VYHLÁŠENÍ REFERENDA K PODOBĚ MÍSTA MEZI REZIDENTY.
zdroj: Ela Komi ve skupině Praha 2 bez cenzury 12. 5. 2021