„Od parku očekáváme stále to samé – aby byl zelenou oázou. Změnilo se ale to, jak se k nim teď máme chovat,“ říká Lucie Vogelová, architektka z ateliéru Terra Florida. „Klimatická změna nastává spolu s velkou urbanizací. Přibývá mnohem více zastavěných ploch a ubývá přírodních území. Problém v České republice je v tom, že samotná krajina navíc není úplně funkční,“ vypráví o propojenosti krajiny a městské zeleně krajinářská architektka Zuzana Štemberová z Terry Floridy.
Když jsem začala o tomto tématu natáčet, narazila jsem na kauzu kolem parku Folimanka. Radnice Prahy 2 se rozhodla revitalizovat plácek pod Nuselským mostem. Iniciativě Za Folimanku, která proti projektu podala petici, se ale nelíbí zejména velká betonová plocha kluziště, která bude svému účelu sloužit jen několik měsíců v roce.
„Já jsem byla v šoku, jak ten záměr vypadá. V roce 2021 se celosvětově akcentuje ekologie souznění s přírodou. A tady se najednou něco betonuje,“ popisuje své výhrady k projektu Kamila Šmídová z petičního výboru iniciativy Za Folimanku. Iniciátorům petice vadí i případný nadměrný hluk nebo představa grilování pod místem, kde denně projede 100 000 aut. Projekt navíc nepočítá s revitalizací bezprostředního okolí, které je v dezolátním stavu.
„Tady pod Nuselským mostem je cihlový svah, který je krásný, ale postupně se rozpadá. Máme tady krásnou brutalistní betonovou kaskádu, která kdyby fungovala, tak by mohla být jedním z nejlepších vodních prvků v Praze,“ říká člen petičního výboru Za Folimanku Tomáš Čada.
Na revitalizaci nebyla vypsána architektonická soutěž ani veřejná participace. Radnice se ale brání. Podle tiskové mluvčí Andrey Zoulové byli občané do plánování zapojeni a všechny dokumenty jsou dostupné na jejich webových stránkách.
Proč je vlastně veřejná participace přínosná? Pusťte si reportáž a dozvíte se více o kauze kolem revitalizace parku Folimanka.